Přináším rozhovor s paní učitelkou Hanou Zachovou ze ZŠ Olešská.

Vypadá to, že mají děti z miniházené velkou radost.?

Miniházená částečně zaplnila díru, která na školách vznikla. Dost sportů bohužel ubylo. Třeba  volejbal zde u nás zanikl, takže snad jen basket a florbal fungují. Je dobře, že je zde další sport, který mohou děti dělat. Navíc v miniházené padá spousta branek a každý se tak může snáze prosadit.

Co si osobně o školní lize v miniházené myslíte?

Miniházená je pěkná, svižná a na pravidla nenáročná hra. Děti jsou z ní nadšené. Navíc herní systém, který jste zvolili je perfektní. Všichni si tak zahrají stejný počet zápasů a nemusí jako u některých jiných sportů po jednom nepovedeném utkání zpět na školu.

Těšíte se na závěrečný turnaj, kde změří své síly všechny pražské školy účastnící se některé z lig?

Závěrečný turnaj by samozřejmě být měl. Hlavně aby děti viděly i ty nejlepší z jejich kategorie a tím jim, tedy doufám, zvýšily motivaci k tréninku a hře samotné. Navíc sportovní "dopoledne" (v tomto případě sportovní den) je pro děti vždy užásný zážitek na dlouhou dobu a někdy i na celý život. Pro mnohé z nich jsou to možná poslední "vrcholová" sportovní klání. Dále si myslím, že závěrečný turnaj by měl být zaměřen více i na rodinu. Aby se přišli podívat rodiče, babičky, sourozenci. Ne pro kontrolu pořadatelů a učitelů, ale pro podporu sportu u svých dětí. Tyto akce by měly vytvořit u dětí trvalý vztah ke sportu. Ne jen po dobu docházky do školy, ale celoživotní. Což se teď moc neděje.